DOPV - na koho se vztahuje

Dokumentaci o ochraně před výbuchem musí vypracovat nebo nechat vypracovat ten zaměstnavatel, jehož zaměstnanci pracují v prostorách, které mohou být ohroženy výbuchem vlivem přítomnosti látek tvořících se vzduchem výbušnou směs.

Proč?

Cílem Dokumentace o ochraně před výbuchem je na té nejvyšší úrovni zajistit volný pohyb pracovních sil v rámci zemí EU tak, aby zaměstnanci měli ve všech členských státech zajištěnou stejnou minimální úroveň bezpečnosti práce. Každý členský stát EU má právo požadovat na svém území vyšší požadavky (může si národní legislativou podmínky zpřísnit), avšak nesmí si je zmírnit pod společnou úroveň EU.

Kdo nebo co to nařizuje?

Povinnost vypracovat DOPV je určena v nařízení vlády č. NV 406/2004 Sb.(na Slovensku se jedná o NV 393/2006 Z. z.). V obou případech se jedná o převzatou směrnici Evropského parlamentu č. 99/92/EC.

Zaměstnavatel nebo provozovatel?

Vzhledem k tomu, že se jedná o volný pohyb pracovních sil a ochranu zdraví a života pracovníků, leží povinnost vypracovat DOPV na zaměstnavateli, což nemusí být nutně vlastník provozované technologie nebo budov, ve kterých se pracuje. Je-li na jednom pracovišti více zaměstnavatelů, musí se dohodnout, který z nich DOPV vypracuje - ta je pak platná pro všechny pracovníky na stejném pracovišti. DOPV se vztahuje k dané technologii .Pokud například zaměstnanci montážní firmy pracují v areálu elektrárny, musí se řídit DOPV, kterou vypracovala elektrárna; montážní firma pro jednorázové práce v areálu cizích zaměstnavatelů DOPV nezpracovává.

Musím opravdu zpracovat DOPV?

Vyskytují se na pracovištích a v jejich okolí látky, které tvoří se vzduchem výbušnou směs? Vyskytují se v dostatečném množství pro vytvoření výbušné atmosféry (cca více než 50 litrů hořlavých kapalin a plynů, resp. stovky litrů prachu nebo úsadba prachu)?

Jestli ano, pak se vás povinnost vypracování DOPV týká (pokud nespadáte pod několik přesně definovaných výjimek uvedených v NV 406/2004 Sb.).

Odpověděli jste ne? A jste si jisti, že jste nezapomněli například na regulační stanici zemního plynu? Sklad hořlavých kapalin nebo výbušných technických plynů? Sklad propan-butanu pro manipulační techniku? Čerpací stanici pohonných hmot?

Pokud skutečně ne, pak DOPV vypracovat nemusíte.

A které látky vlastně tvoří se vzduchem výbušnou směs?

V případě hořlavých kapalin a plynů je to celkem snadné - výbušnost plynů je všeobecně známá. Na případné nejasnosti odpoví bezpečnostní list, kapitola 9.

V případě hořlavých kapalin se za ty, které mohou tvořit páry o výbušné koncentraci, považují kapaliny s bodem vzplanutí nižším, než je teplota okolí nebo technologických procesů (reálně až do 100 °C). Netýká se tedy například olejů.

V případě prachů je situace složitější. Pokud nelze zjistit údaje z bezpečnosntího listu, pomůže následující orientační přehled. A nejlépe uděláte, pokud nám zavoláte. Výbušnost prachu vám objasníme většinou na počkání, navíc přidáme požárně-technické charakteristiky.

Výbušné jsou:

1. všechny prachy organického původu
2. všechna pevná paliva s výjimkou některých druhů koksu
3. téměř všechny plasty a polymery
4. téměř všechny kompozitní materiály, pryskyřice, lamináty
5. některé kovové prachy (např. hliník, hořčík, zinek, titan), ne železo
6. vosky, parafíny, stearany
7. hořlavé nerosty (např. síra, uhlí)

Výbušné nejsou:

1. nehořlavé nerosty
2. prakticky všechny oxidy ve formě pevné látky (včetně oxidů hliníku, zinku, hořčíku, titanu) Pozor! Některé plynné oxidy, např. oxid uhelnatý, jsou výbušné!
3. modifikace železa (ocel, nerez, litina)
4. svařovací dýmy (včetně dýmů ze svařování hliníku)

Pokud si nejste jisti, kontaktujte nás, rádi vám poradíme.

• Nahoru
• Tisk
• Zpět